1. (komu) vyrovnat se (s někým), zvl. splatit dluh (někomu): slíbí někto oplatiti se druhému v týden pod přísahú…a pak nezaplatí zapomena HusVýklM 96a (odplatiti sě ~B, oplatiti ~T); pošli mi za čtyři miš. k. zvěřiny, a když kolivěk zabím, chciť se zase oplatiti ArchČ 21,350 (1464–1478)

2. komu/čemu (za co, pro co čím) odplatit se, vykonat odplatu (odměnu n. odvetu); [za dobré] odměnit se, odvděčit se: zlé sě stává proti zlému, brzo sě oplaty jemu AlxV 1661; chcu sě tiem [válečným tažením] oplatyty i chcu všecky Čechy zbíti DalC 64,17 ein somlichs tun; dobrý bože…, čím sě oplaczy tvému dobrodění ModlMil 10a; pro jeho [Kristovo] mnohé dobré děnie zlým sě jemu oplatyli [židé] MatHom 329; stydieše sě ciesař…za nevděčnost, by byl raněnému pro se neoplatil se dobrodiením GuallCtnostK 180 si non vicissitudinem beneficii impenderet; aby dlužník rád sě dobrým oplatil dobrodějci HusVýklB 88a benefacere benefacienti; oplatme (mezi o a p nadeps. d) mu [Bohu] se za to dobré RokLukA 234a; nepospiechaj, když se chceš oplatiti komu velikým dobrým aneb zlým AlbnCtnostA 20b; zase ve všem možném VMti abychom se služební a povolní…přátelstvím se oplatili ArchČ 10,66 (1493); ║ zda bych kak mohl sě oplatyty vzkřiešení, ješto je z mrtvých BiblDrážď Ph 3,11 (zda bych sě kterak mohl přirovnati s vzkřiešením ~Ol, zda bych kterak doběhl k vzkřiešení ~Lit, ~Pad, abych…se přiblížil k vzkřiešení ~Praž) si quo modo occurram ad resurrectionem dosáhnout odplaty vzkříšením, tj. zasloužit si je (?)